Ústavy Akademie věd
se sídlem v Hybernské 8
Ústav pro soudobé dějiny
Poznat minulost, rozumět přítomnosti
Jsme společenskovědní pracoviště Akademie věd, kde se historickému výzkumu věnuje řada předních badatelů a badatelek v oboru soudobých dějin.Hlavní téma našeho výzkumu je historické zkoumání období od 2. světové války po současnost, a to jak z perspektivy moci a její institucionalizace v národním i mezinárodním kontextu, tak i společenských a systémových transformací a dynamik a dějin myšlení a vědy. Jsme základnou pro autory a autorky jedinečných publikací, naše projekty rezonují v zahraničí a náš hlas ve veřejných debatách. Naše projekty se dotýkají společensky relevantních témat, jako jsou odolnost demokracie, každodenní život v diktaturách či dějiny Romů a jiných marginalizovaných skupin.
Historie v mezinárodním kontextu
Spolupracujeme s řadou domácích i zahraničních výzkumných a vzdělávacích institucí, jako jsou Hannah-Arendt-Institut für Totalitarismusforschung, Research Center for the History of Transformations (RECET) či Zentrum für zeithistorische Forschung (ZZF). Garantujeme společné studijní programy s fakultami Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Díky spolupráci s didaktiky dějepisu se podílíme také na vzdělávání budoucích učitelů a učitelek.
Unikátní knihovna a rozsáhlé sbírky
Pořádáme mezinárodní konference a specializovaná sympozia, workshopy a pravidelné semináře i vzdělávací akce pro učitele i širší veřejnost. Spravujeme unikátní oborovou knihovnu a rozsáhlé sbírky dokumentace k soudobým dějinám, zejména k roku 1968, 1989 a postkomunistické transformaci. Vydáváme odborný časopis Soudobé dějiny/Czech Journal of Contemporary History, několik edičních řad (například Česká společnost po roce 1945, Krize komunistického systému v Československu 1953–1957 a další) a současně vytváříme tematické webové portály i podcast určený široké odborné i laické veřejnosti.
Poznání historie pomáhá pochopit současné výzvy
Jsme přesvědčeni, že nelze přemýšlet o aktuálních či budoucích výzvách - ať už je to změna klimatu, dopady rozvoje technologií AI či nebezpečí autoritářských režimů, aniž bychom si uvědomili jejich historické kořeny či poznali analogické případy velkých technologických, environmentálních či politických změn v dějinách. Právě pro to má Ústav pro soudobé dějiny potřebnou expertizu.
Orientální ústav
Usilujeme o sbližování kultur
Orientální ústav AV ČR (OÚ), založený v roce 1922, je jedinou výzkumně orientovanou organizací v České republice, která se výhradně zaměřuje na studium historie, kultur a společností mimoevropských oblastí, jako jsou severní Afrika, Blízký východ, starověký Přední východ, střední Asie, jižní Asie, jihovýchodní Asie a východní Asie. Tento široký záběr je jedinečný jak v rámci českého akademického kontextu, tak na globální úrovni, zejména proto, že naši výzkumníci a výzkumnice přímo pracují se zdroji a informátory v místních jazycích. OÚ je vyhledávaným partnerem a pravidelně spoluorganizuje kongresy profesních asociací jednotlivých regionálních studií.
Soustředíme se na multidisciplinární výzkum
Historicky se OÚ zaměřoval na filologický přístup a vybudoval silné základy v disciplínách, jako jsou lingvistika, historie a literatura. V posledních letech naši výzkumníci a výzkumnice rozšířili své zaměření na oblasti, jako je antropologie, sociologie a politologie, čímž obohatili naše chápání současných společností a upevnili naši pověst jednoho z nejvíce multidisciplinárních výzkumných ústavů Akademie věd ČR.
Otevřenost posiluje kvalitu výzkumu i porozumění
Náš příklon k otevřenosti hraje klíčovou roli v našem multidisciplinárním přístupu. Otevřeným sdílením zjištění a metodologií usnadňujeme spolupráci napříč disciplínami a regiony, což umožňuje bohatší výměnu znalostí a myšlenek. Tato otevřenost nejen posiluje kvalitu našeho výzkumu, ale také ho činí přístupnějším pro akademiky, studenty i širokou veřejnost, čímž dále podporujeme naše poslání přispívat k akademickému diskurzu i společenskému porozumění.
Zpracováváme víc než 300 000 svazků
Ústav má druhou největší knihovnu v rámci Akademie věd ČR, která obsahuje více než 300 000 svazků a zaměstnává sedm knihovníků. Knihovna OÚ, která je výzkumnou páteří ústavu, hraje klíčovou roli v podpoře jednotlivých oddělení prostřednictvím sběru, zpracování a zveřejňování metadat o výzkumných výstupech; v koordinaci nákupu knih a časopisů; konzervaci a údržby rukopisů a vzácných knih; rozvoji infrastruktury pro digitální humanitní vědy; a přispívá k popularizačním aktivitám ústavu.
Naše síla je v rozmanitosti
Pokud bychom měli vybrat jedno slovo, které by nejlépe vystihovalo podstatu ústavu, byla by to rozmanitost — rozmanitost v oblastech, které zkoumáme, v disciplínách, kterými se zabýváme, v jazycích, se kterými pracujeme, i v lidech, kteří tvoří naši komunitu. Aktivně podporujeme genderovou rovnost a kulturní rozmanitost, aby náš výzkum a pracovní prostředí odrážely bohatou škálu perspektiv, které jsou nezbytné pro inovativní bádání.
Psychologický ústav
Subjektivní realita není méně skutečná
Psychologický ústav AV ČR vznikl v roce 1967 sloučením několika pracovišť, která se orientovala primárně na výzkum “vědy o subjektivní realitě”, jak označoval psychologii jeden ze zakladatelů československé psychologie, slovinský akademik a politik Mihajlo Rostohar. Dlouhou dobu představoval ústav jediné výzkumně orientované pracoviště v kontrastu s univerzitními katedrami, které byly zaměřeny především na výuku budoucích psychologů (pokud to tzv. směrná čísla centrálních plánovačů dovolila).
Zkoumáme čtyři hlavní tematické okruhy
PsÚ byl od svého začátku umístěn na dvou místech - v Brně a Praze. Turbulentní vývoj v raných devadesátých letech vedl ke zrušení jedné z pražských částí a přesunu ředitelství do Brna. V ústavu v té době dominovaly čtyři hlavní tematické okruhy - psychologie osobnosti, kognitivní psychologie, psychologie zdraví a metodologie psychologického výzkumu, kolem kterých se zformovala tehdejší výzkumná oddělení. Oddělení psychologie zdraví bylo později zrušeno a sloučeno s oddělením psychologie osobnosti a kognitivní psychologie.
Rosteme a rozšiřujeme oblasti zkoumání
Ústav v posledních letech výrazně vyrostl - téměř zdvojnásobil rozpočet a počet úvazků, a to hlavně díky získaným projektům. Stále je orientovaný na témata psychologie osobnosti a sociální psychologie (výzkum vývoje osobnosti, stereotypů v meziskupinových kontaktech, adaptace dětí na školní prostředí, šikany, krize středního věku, traumat způsobených závažným onemocněním v rodině, work-life balance), kognitivní psychologie (pozornost, zrakové vnímání, využití virtuální reality, osvojování jazyka, metakognice) a metodologie psychologického výzkumu (adaptace a tvorba nových psychodiagnostických metod, rozvoj nových přístupů jako např. analýza diskurzu nebo narativní psychologie, psychosémantika nebo propojování psychologických a neurovědních metod).
Nevyhýbáme se aktuálním společenským problémům
Nevyhýbáme se interdisciplinární spolupráci v programech Strategie AV 21, jakými jsou Vesmír pro lidstvo, Identity ve světě válek a krizí a Odolná společnost pro 21. století. Prakticky každý problém současného světa má totiž svůj psychologický aspekt, např. i nedávná pandemie nemoci Covid-19.
Psychologický ústav je výzkumná organizace, která usiluje o to, aby poznatky svého oboru uplatňovala i při vlastní práci a rozvoji. Snažíme se o vytvoření takových pracovních podmínek, aby se dařilo uvést do souladu pracovní i osobní nebo rodinný život, aby práce v ústavu byla komfortní pro ženy i muže, mladé i starší…
Psychologie v českých zemích byla vždy do určité míry na straně opozice vůči totalitnímu režimu, což dokazuje i skutečnost, že jedním z vedoucích pracovníků ústavu byl Vladimír Tardy, signatář Charty 77, a také fakt, že kliničtí psychologové i psychiatři velmi často pomáhali lidem, kteří se dostali do konfliktu se státní mocí. Proto byl celý obor vedoucím představitelům vždy poněkud podezřelý, což mělo dopad na vývoj institucí včetně Psychologického ústavu.